|
|
Tradice sonetu a jeho české překlady
ŠMERDOVÁ, Eliška
Bakalářská práce s názvem Tradice sonetu a jeho české překlady se v první části věnuje historickému vývoji italského sonetu, rozšíření a adaptaci sonetu v Anglii až po sonet Williama Shakespeara. Druhá část se zaměřuje na sonet shakespearovský, konktrétně na jeho překlady do českého jazyka. Je zde provedena analýza a komparace vybraných českých překladů sonetů ze Shakespearovy sbírky Sonety. K rozboru byly vybrány sonety 12, 20, 35, 66, 94 a 135 dohromady deseti českých překladatelů, a to konkrétně Jana Vladislava, Jaroslava Vrchlického, Antonína Klášterského, Břetislava Hodka, Erika A. Saudka, Zdeňka Hrona, Miroslava Macka, Martina Hilského, Miloslava Uličného a Jiřího Joska. V poslední části je naznačen přístup vybraných překladatelů k překladu Sonetů do češtiny. Cílem této práce je přiblížit problematiku překládání anglického sonetu do českého jazyka.
|
|
|
Český sonet v první polovině 20. století
Hanus, Ondřej ; Wiendl, Jan (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Ondřej Hanus Český sonet v 1. polovině 20. století Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá dějinami českého sonetu v letech 1885-1948. Na pečlivě vybraném materiálu je zkoumáno postavení konkrétních textů jak v dílech jednotlivých autorů (od Jaroslava Vrchlického po Jana Zábranu), tak i ve vymezeném literárněhistorickém období. To je rozděleno do tří etap (1885-1900, 1900-1930 a 1931-1948). Pozornost je věnována nejen aspektům formálním (metrum, rým, strofické členění), ale i funkčním (různé úlohy sonetu v daných etapách vývoje české literatury). Důležitou složkou práce je i přehodnocení klasické úzké formální definice sonetu. Ta je nahrazena mnohem širší definicí, která umožňuje za plnohodnotné sonety považovat i různé jejich experimentální varianty.
|
|
|
Český sonet v první polovině 20. století
Hanus, Ondřej ; Wiendl, Jan (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Ondřej Hanus Český sonet v 1. polovině 20. století Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá dějinami českého sonetu v letech 1885-1948. Na pečlivě vybraném materiálu je zkoumáno postavení konkrétních textů jak v dílech jednotlivých autorů (od Jaroslava Vrchlického po Jana Zábranu), tak i ve vymezeném literárněhistorickém období. To je rozděleno do tří etap (1885-1900, 1900-1930 a 1931-1948). Pozornost je věnována nejen aspektům formálním (metrum, rým, strofické členění), ale i funkčním (různé úlohy sonetu v daných etapách vývoje české literatury). Důležitou složkou práce je i přehodnocení klasické úzké formální definice sonetu. Ta je nahrazena mnohem širší definicí, která umožňuje za plnohodnotné sonety považovat i různé jejich experimentální varianty.
|
host ::
RSS.